Centrum vodní zábavy Kdyně

Ve Kdyni se v roce 2010 vybudoval unikátní bazén, o kterém se trvdí, že z něj nepálí oči. Ten se nachází 5 minut chůze od penzionu, na adrese: Dělnická 724, 345 06 Kdyně.Bazén bude otevřený denně od 10 do 22 hodin, wellness pak od 17 do 21 hodin. Hlavní bazén má úctyhodnou plochu 425 metrů čtverečních, rozdělenou do dvou částí. Pětadvacet metrů šíře bazénu zabírají plavecké dráhy, ve zbytku jsou vodní atrakce.

Hlavní bazén s plochou 425 m2, který je rozdělen na 25metrový plavecký se třemi drahami a oddělenou částí, kde jsou vodní atrakce s následným počtem míst:

• Šíjový masážní chrlič – 1 místo
• Bodové vodní masážní trysky – 6 míst
• Vodní houpačka – 6 míst
• Vzduchový dnový výron pro celotělovou masáž – 6 míst
• Perličková masážní lavice – 10 míst
• Perličkové masážní lůžko rovné – 6 míst
• Perličkové masážní lůžko kruhové – 5 míst

Dominantou bazénové části je 60ti metrový tobogan se silným průtokem vody řízený semaforem.

Zdroj: www.bazen-kdyne.cz/

Zřícenina hradu Rýzmberk

Hrad Rýzmberk byl založen na vysokém kopci u Kdyně ve 2. polovině 13. století. V r. 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Podle některých pramenů hrad založil sám Děpolt na přání Přemysla Otakara II., aby spolu s Domažlicemi střežil zemskou stezku, vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna. Hrad byl několikrát přestavován – v 1. půli 14. století, v 2. polovině 15. století po velkém požáru v r. 1448 a zejména po r. 1508 za Břetislava Švihovského z Rýzmberka. V r. 1620 hrad dobyla císařská vojska vedená generálem donem Maradessem. R. 1641 přitáhli před Rýzmberk Švédové, po krátkém obléhání jej dobyli a úplně zpustošili. V r. 1655 byl Rýzmberk na základě nařízení Ferdinanda III. o boření hradů zničen, z r. 1676 je uváděn už jako zřícenina. Hrad měl původně dvojdílnou dispozici: nejvyšší místo zaujímal okrouhlý donjon v nároží malého jádra, na protilehlé straně, kde je dnes rozhledna, stál obytný palác. Předhradí bylo opevněno kamennou hradbou, po jejímž JZ nároží stála druhá okrouhlá věž. V 1. polovině 15. století byla k areálu přihrazena kamennou hradbou, na jižní straně s baštami, další část s věží.

V letech 1846 – 47 byla hrabaty Stadiony postavena nad baštou nová hranolová rozhledna a dřevěná výletní restaurace. V té době byla také odstraněna část zřícenin. Do zřícenin hradu umisťuje část děje svého románu Consuela i známá francouzská spisovatelka George Sandová. Současná expozice nabízí areál zříceniny se zbytky hradních staveb, vyhlídkovou věž, hradní sklepení a hradní divadlo.

Každoročně je v hradním amfiteátru vybudovaném v letech 1935 – 36 a zmodernizovaném v r. 1958, pořádán tzv. Rýzmberský hradní guláš – festival folkové, country a trampské písně. V letních měsících je rovněž otevřena rozhledna a otevřena útulná hospůdka na třetím hradním nádvoří.

Umístění: na konci Rýzmberské ulice 0,5 km před vsí Podzámčí po levé straně směrem od centra Kdyně

Otevřeno: celoročně – samostatná prohlídka areálu, v letní sezóně otevřena vyhlídková věž a hospůdka denně od 10:00 do min. 17:00 hodin, lze domluvit i jinak s panem Poislem ( mobil: 603 158 092 )

Vstupné na věž: dospělí 10,-- Kč, děti 5,-- Kč (rok 2005)

Dostupnost: 2,5 km od autobusové zastávky ve Kdyni, 3,5 km od vlakové stanice ve Kdyni

Parkování: 0,5 km

Nový Herštejn

K nejlépe dochovaným zříceninám jihozápadních Čech náleží hrad Nový Herštejn založený na zalesněném vrcholu (682 m) vzdáleném 3 km SV od Kdyně. S dějinami hradu je úzce spojen rod pánů z Velhartic nebo prostě páni z Herštejna. Prvním známým držitelem hradu byl Břeněk z Herštejna, který je uváděn k roku 1349. Za Jana z Herštejna, proslulého svými loupeživými výpravami do sousedního Bavorska, Bavoři hrad oblehli, dobyli a pobořili (r. 1475). Pobořený hrad získal Půta Švihovský, který jej pak připojil k rýzmberskému panství.

Pověst vypráví, že Jan, když Bavoři přitáhli před hrad, nechal do hradní věže zazdít své tři dcery a všechny svoje poklady, Když bavorské vojsko hrad dobylo, nevzpomněl nikdo na zazděné dívky a ty pak ve vězení „bídně zhynuly“. Věži se od těch dob říkalo Panenská.

Roku 1534 získalo zpustlý hrad město Domažlice. Po něm vystřídal ještě několik majitelů, až r. 1593 přešel na Černíny z Chudenic. Černínové vlastnili les se zříceninou až do r. 1945.

Z opevněného gotického hradu se zachovalo jen zdivo mohutné obytné věže (donjonu) o straně 16,6 m, trosky hradeb a prohlubně po sklepích na dnes zalesněném kopci. V základech hradeb jsou patrné stopy vylamování a poddolování. Tímto způsobem se ve středověku bořily pevné hradby hradů. Hradní zřícenina je nejpůsobivější na podzim, kdy je obklopena zlatožlutými korunami staletých buků a dubů. Již od r. 1933 je návrší s hradem vyhlášeno státní přírodní rezervací.

Umístění: 3 km SV od Kdyně, po značených turistických stezkách od Rýzmberka přes Podzámčí nebo také Herštýnskou ulicí a dále lesem podle značek

Otevřeno: volně přístupný

Příkopy

Prastaré opevnění Příkopy, nazývané též Starým Rýzmberkem, patří k velice zajímavým místům Kdyňska. Archeologickým výzkumem z r. 1959 byla lokalita datována do 11. století a spojována s bitvou mezi Břetislavem I. a Jindřichem III. v r. 1040. Druhý sídelní horizont pochází z 1. poloviny 13. století. Po založení Rýzmberka bylo staré dřevěné a příkopy objaté opevnění na Příkopech opuštěno.

Oválné opevnění tvoří 2 hluboké terasovité příkopy vyhloubené částečně do skály. Impozantní opevnění je skryto pod korunami mohutných lip, v jejichž stínu roste množství chráněných rostlin. Tajemnou atmosféru místa dotváří starý dutý javor, který je zakreslen i na starém plánku Příkopů z 19. století.

Umístění: 2 km severně od Kdyně, mezi zříceninami hradů Rýzmberka a Nového Herštejna

Otevřeno: volně přístupné

Kostel sv. Anny – Tannaberg

K nejmalebnějším dominantám Všerubského průsmyku náleží vrch Tannaberk oživený stavbou poutního kostela sv. Anny s oválným půdorysem. Kostel byl postaven v letech 1712 – 17 Markem Ant. Gilmettim z Klatov. Malby pocházejí z let 1725 – 27. V roce 1865 kostel vyhořel, střecha lodi byla upravována v r. 1897. Atika nad lodí bývala osazena plastikami a vázami. V r. 1967 došlo ke zřícení části střechy i s atikou, při níž byly sochy zničeny. Základní obnova kostela se uskutečnila až v létech 1978 – 79. Generální opravy fasád interiérů a pokrytí střechy měděným plechem však proběhly až v letech 1992 – 95. Po r. 1990 byly rovněž obnoveny anenské poutě, které se konají vždy v neděli po 26.7. na Svatou Annu.

Pověst vypráví, že v r. 1703 na tomto místě spatřil záhadnou záři a zázračně se uzdravil kostelník ze Všerub. Ten pak zde z vděčnosti nechal postavit malou dřevěnou kapli, ke které záhy začali docházet poutníci z okolí. I někteří z nich prý prožili zázrak uzdravení a popularita místa rychle rostla. Proto z podnětu klatovských jezuitů došlo ke stavbě poutního kostela.

V r. 1723 nechali koutští hrabata Stadionové u kostela zřídit poutnický dům, pozdější hospodu. Později, v r. 1747 zde nechali vystavět faru s nadací pro 2 kněze. Od roku 1816 zde fungovala i škola.

Kostel obklopují staré lípy, z jejichž stínu poutník může přehlédnout kouzelnou krajinu českého pohraničí.

Umístění: 6 km JZ od Kdyně, nad vsí Hájek, při příjezdu od Domažlic se před Kdyní odbočí doprava směrem na Všeruby, projede se ves Prapořiště a kousek dál je po levé straně cesta vedoucí až ke kostelu

Kaple sv. Václava na Brůdku

Gotický kostelík, postavený patrně ve 13. století, zanikl ve století 15. Na jeho místě pak byla postavena barokní kaple, vysvěcená r. 1671. Z r. 1890 pochází hlavní oltář s obrazem sv. Václava od Ignáce Amerlinga. Z barokního vybavení svatyně přežívá pouze dřevěná kruchta zdobená malovanými postavami světců. Barokní stavba kostela, která se bez výraznějších stavebních zásahů zachovala do současnosti, je stavebně nevýrazná a budí dojem vyššího stáří.

Podle pověsti vznikl kostelík na Brůdku už r. 1040 na památku vítězství knížete Břetislava I. nad císařem Jindřichem III. Současný kostelík však neobsahuje žádné fragmenty románské stavby a rovněž orientační archeologický průzkum zatím existenci jeho románského předchůdce nepotvrdil.

Umístění: nad vsí Brůdek při cestě do Studánek, přístup od hlavní silnice jako ke sv. Anně, ale na levé straně

Rozhledna Koráb

Svojí nadmořskou výškou (773 m) náleží vrch Koráb k nejvyšším vrcholům Chudenické vrchoviny. V r. 1902 již uvažovali kdyňští turisté o vystavení zdejší rozhledny. Ale teprve v r. 1938 se podařilo na vrcholu Korábu vystavět a zpřístupnit dřevěnou rozhlednu s malou chatou. Později získala chata velký sál a prostory 1. patra, zanedlouho byl zde vystavěn i lyžařský můstek. Po válce byla konstrukce rozhledny sestavená z klád, potlučená prkny. V této podobě fungoval Koráb až do konce 80. let, kdy byla staré rozhledna odstraněna. V r. 1992 byla dokončena nová rozhledna.

Vrchol Korábu je přístupný několika turistickými značkami, směřuje k němu rovněž vyasfaltovaná silnice. V chatě pod rozhlednou najdou turisté občerstvení, příjemnou restauraci a ubytování v horském hotelu.

Umístění: při průjezdu Kdyní je nutné projet Starokdyňskou ulicí a dále po serpentýnách až na vrchol Korábu

Otevřeno: denně od 10:00 hodin – v provozní době restaurace na Korábu

Vstupné na rozhlednu: dospělí 20,-- Kč (rok 2005)